domácí mazlíček
Ne nadarmo, byla vytvořena píseň Máme rádi zvířata. Často malé děti milují cokoliv živého, až mají potřebu si to vzít domů. Někdy není ani reálný domácí mazlíček možný koupit ve zverimexu, třeba to je jen motýl nebo beruška, kteří pochopitelně nejdou chovat doma, protože by zanedlouho zahynuli. Pokud rodiče vidí vysoký zájem o chování domácího mazlíčka prostě ho koupí.
Dítě často škemrá při pohledu do výlohy zverimexu na pestře zbarveného papouška, který povídá pár slov nebo jim přijde roztomilé štěně. Rodičům se z toho až hlava točí. Pak jsou důležité otázky: „Dokáže se o domácího mazlíčka postarat? ‟, „Nezesne mu v otázce dní? ‟ a „Jak se s tím případně vypořádá? ‟ Rodina se většinou rozhodne o koupi domácího mazlíčka i přesto. Dítě je z toho první dny tak nadšené, až se děsíme, zda to samotným objímáním neuškrtí. Humorné bývá, jak dítě nemá zájem zvířeti čistit pelech či klec i když na to bylo před zakoupením zvířátka mnohokrát upozorňované. Děti obvykle setrvávají si hrát s mazlíčkem, dokud může, a zároveň to je klidnější část dne pro zbytek rodiny. Ve chvílích, když rodiče zvažují odcestování pryč do vzdálených destinací nebo i blízko, ale na dlouhou dobu, vše se ztěžuje. Dohadujeme se, zda to zvířátko po takovou dobu vydrží samo doma, jestli s ním někdo doma nezůstane nebo zda je možné ho vzít s sebou. Každá z možností má své klady a protiklady, a i když jsme již na dovolené, míváme strach, jestli mazlíčku nic není.
Mohou přijít i horší časy. Sledujeme, že zvířátko není něčeho schopné, například papoušek létat, pejsek běhat a podobně. Míváme o něho strach, ale je to pro nás i docela malichernost. Třeba je jen unavený, uklidňujeme se. Pokud zjistíme, že jde o závažnou nemoc či úraz jsou to těžké časy nejen pro mazlíčka, ale i dítě a celou rodinu. Rodina obíhá neustále veterináře, všichni jsou nervózní a pokud zjistíme a zvířátko nám brzy zesne je to silná rána pro všechny.